K napsání tohoto článku mě inspirovala jednak diskuze v Lidovkách a jednak tiskové prohlášení serveru Palmknihy. Palmknihy oznamují vstup do oblasti distribuce placených elektronických knih ve spolupráci s nakladatelstvími Albatros, PLUS, COOBOO a Edice České televize. Jistě velmi odvážný krok, kterému fandím, ale také si s odstupem počkám na to, jak se to vyvine…

Na začátek je ale na místě položit jednu zásadní otázku: Proč u nás už dávno není trh s elektronickými knihami, když to v zahraničí jde tak dobře? Odpověď může být dvojí:

1. Trh tu je, ilegální a pirátský. Zajděte si na ulozto.cz nebo ebooks.webovastranka.cz, jistě tam všechny ty naskenované knihy nejsou s požehnáním autorů a nakladatelů:)
2. Obchodování s e-knihami u nás brzdí jednak drahý nákup autorských práv, neúspěšná jednání ohledně digitalizace zahraničních publikací přeložených do češtiny a nevybavenost Čechů koncovými zařízeními. Čtečku nebo tablet mají dnes opravdu jen fajnšmekři a smartphony? Co si budem vykládat, spousta lidí vlastní ještě sto let staré „mobilní cihličky“.

Velkou roli zde hrají hlavně peníze. Autorský zákon je přísný a zastaralý, práva jsou drahá a novela autorského zákona se sice blíží, ale měli bychom se jí podle všeho spíš bát, neboť může víc uškodit než prospět (v návrhu je značné omezení volných licencí typu Creative Commons, vyšší poplatky pro školy a knihovny, posílení práv kolektivních správců, nová práva pro zacházení s osiřelými díly atd. – zajímavý článek v Pirátských novinách).

Co se týče českých knih, tak v současné době nejsou ve smlouvách mezi autory a nakladateli ošetřeny možnosti digitálního šíření textu. Co se týče zahraničních knih přeložených do češtiny, tak práva jsou tak drahá, že do toho v začátku trhu s e-knihami u nás nikdo nepůjde… |Zahraničí nesouhlasí s modelem platby za prodaný kus elektronické knihy, ale vyžaduje velmi vysoké paušální platby, které by v současnosti (kdy nejsme na e-knihy ještě zvyklí) byly likvidační.

A konečně tu máme čilé piráty. A není se čemu divit, legální trh nic nenabízí, tak se ilegální praktiky hezky rojí. I když piráti laskavě dodržují tzv. „dobu hájení“ a neskenují knihy nějakou dobu po vydání, stejně … :) A víte co? Já jim fandím, když není stát schopný čelit realitě internetu a není schopný upravit zákon do takové podoby, která by s touto realitou korespondovala, pak ať se nediví, že už se nerozvíjí jen ilegální šíření hudby a filmu, ale také knih. Ostatně, co taky ty ceny? Dnes si koupíte běžně knihu za 250 – 300 Kč, e-book na Amazonu koupíte do 10 dolarů (nějakých 190 Kč). Tak taková je tedy realita u nás…

A co na to knihovny?

Knihovny jsou v dnešní době řešením pro ty, kteří nechtějí utrácet peníze za knihy. Novinky má knihovna k dostání za pár dnů / týdnů po vydání, k půjčení je zdarma, když vám něco chybí, využijete službu „doporučení knihy do fondu“ a je to. A elektronické knihy? Tady svým způsobem hrají knihovny prim. Městská knihovna v Praze už je známá digitalizací Čapka, Němcové nebo Agathy Christie. Jistě chvályhodný projekt, ale stále plujeme hlavně ve vodách starších titulů, kterým pominula autorská práva. Nevím jak vy, ale já poslední dobou dychtím spíše po novinkách. A co se týče mladých lidí, které se snažíme přivézt ke čtení a do knihoven, kdo z nich opravdu chce číst Němcovou (dobrovolně)?

Jistě, knihovny jsou chudé, práva jsou drahá, stejně jako digitalizace, takže knihovny asi příjmou roli tvůrce e-knih bez autorských poplatků a do komerční sféry nezasáhnou – ostatně tam také není jejich stěžejní pole působnosti (i když můžeme mít pár námitek). Přenechme ale tvorbu e-knih (novinek) komerční sféře a v knihovnách se zaměřme na to, aby se dostaly k lidem. Kdo z těch lidí, kterým je škoda koupit si knížku, si koupí čtečku za 5000,-? A nemohou ty čtečky nakoupit knihovny? Ostatně už s tím začaly, čtečky půjčuje Studijní a vědecká knihovna v Hradci a chystá se taky např. Masarykova veřejná knihovna Vsetín a snad i další. Problém je ale obsah těchto čteček: Čapek, Němcová … prašť jak uhoď, prostě chybí obsah!

Nebudu tu ale plísnit Babičku ani RUR, ostatně si myslím, že i s těmito knihami (které teď nejsou pro mladé zrovna v kurzu) by se dalo trochu kouzlit a udělat je tak nějak atraktivnější. Odpovězte si na otázku, jakou přidanou hodnotu (mimo jiné) mají elektronické knihy oproti papírovým… Otevřu si takhle knížku třeba online na notebooku a mám k dispozici co? Internet, hypertext, multimédia… Proč neobohatit Čapka o tyto krásné výdobytky moderní techniky? Proč v textu nejsou odkazy, videa, vsuvky, audia apod. Něco navíc, co souvisí s textem, co vám obohatí čtení, přiblíží dobu, ve které bylo dílo napsáno, pobaví vás. Proč by měly elektronické knihy zůstat digitalizovaným textem, když mohou být hypertextem. Čtenář může buď přečíst jen text (jako u knihy) anebo klikat, trochu si hrát… Nebo co takhle využít Facebook nebo Twitter. Na Twitteru už se hrají Shakespearovy hry (Such Tweet Sorrow, více píše Martin Hassman na blogu), tak proč by se tam nedaly číst knihy (fragmenty knih, jako propagace, zahrát si děj z knihy mezi jednotlivými účty) – to je přece také elektronická verze textu:) To se ale dostávám úplně někam jinam. Raději vás ponechám vašim vlastním nápadům:)

Kdo dočetl článek až do konce sice nedostane žádný dárek, ale alespoň jej tímto chválím a těším se na komenty s nápady!

Jak funguje prodej a nákup fanoušků?

Je to jako na farmě. Vykutálený podnikavec (farmář) vlastní síť vzájemně propojených stránek (polí), na kterých pěstuje a rozmnožuje plodiny (fanoušky), které prodává. Cena za fanouška je od 0,07 do 1,50 Kč, cena za  reklamní sdělení uveřejněné na jeho stránce je cca 200 Kč. Prodej fanoušků i reklamy probíhá formou uveřejňování odkazů na cílovou stránku. Asi není třeba zdůrazňovat, že obojí je Facebookem zakázáno. Kontrola ovšem prakticky neexistujte a tak tento šedý byznys kvete dál.

Líbí se vám být zbožím?

Až se budete stávat fanouškem stránky se „zábavným“ názvem a desetitisíci fanoušky, myslete na to, že se právě stáváte „modrou duší“ a předmětem obchodu. Pokud se vám to nelíbí, máte možnost proti tomu bojovat, a to jak pasivně, tak aktivně. Pasivní možnost spočívá v tom, nepřipojovat se k těmto stránkám. Aktivní znamená reportovat tyto stránky jako spam.

Jak poznat stránku, která slouží k prodeji reklamy nebo fanoušků?

• Má obecný název, který je vtipný, má formu hlášky z filmu nebo má formu prohlášení, se kterým je snadné se ztotožnit a které hraje na city (např. stránky „mám rád…“, „miluji…“, „nesnáším…“ atd). V názvu stránky jsou často smajlíci.
• První co na takové stránce uvidíte, je výzva k pozvání přátel, často doplněná přesným návodem jak na to (klikni na, označ atd).
• Stránka slibuje něco, co nastane až poté, co pozvete přátele. Může jít o zobrazení fotografie, instalaci rádia na Facebook atd. Že se po pozvání přátel často nestane vůbec nic netřeba dodávat.

Samozřejmě ne všechny stránky, které splňují výše uvedená kritéria jsou určeny k prodeji fanoušků a reklamy. Mnoho z nich je určeno k přímému prodeji celé stránky. A pár z nich je možná opravdu založeno jen tak, bez touhy vydělat.

Mám firemní stránku a uvažuji o koupi fanoušků, bude mi to k něčemu?

Na tuto otázku se nedá snadno odpovědět. Především je třeba si uvědomit, že přísun např. 1000 koupených fanoušků na vaši stránku neznamená kromě pekně vypadajícího čísla u počtu fanoušků vůbec nic. Vy totiž potřebujete především fanoušky z vaší cílové skupiny. Koupení fanoušci pochází nejčastěji z obecných zábavných stránek a jedná se často o velmi mladé nudící se uživatele. Musíte si sami rozmyslet, jestli o takové fanoušky stojíte. Pokud nejsou vaše cílová skupina a vy si je přesto „koupíte“, máte velký problém. Když fanoušky nezajímá téma vaší stránky, nebudou reagovat na vaše sdělení (nebo budou, ale úplně jinak než byste si představovali) a v konečném důsledku zhorší skóre vaší stránky a tím sníží šanci, že se vám podaří zasáhnout i ty vaše fanoušky, které vaše sdělení zajímají.

Až budete jednat s facebookovým farmářem, nespokojte se s tím, že vám řekne že na tu a tu stránku dostal tisíce fanoušků. Ptejte se na to, jestli vám může garantovat fanoušky z vaší cílové skupiny a podívejte se jak fungují stránky, kam už fanoušky dodal. A jestli vám můžu poradit sám za sebe, tak se na tuto možnost vykašlete úplně. Budovat svou komunitu postupně a pečovat o ni vám přinese mnohem více, než jednorázový nákup modrých duší.

A co Guerrilla Readers a prodej fanoušků?
GR experimentují s obecnými stránkami, zkoušíme jak funguje přesun fanoušků mezi stránkami, ale naše fanoušky NIKDY neprodáváme. Na to vás máme příliš rádi :-)

Co si o fenoménu prodeje fanoušků myslíte? Máte s ním vlastní zkušenosti? Můžete se o ně podělit v komentářích.

Poznámka: V článku používám termín „fanoušek“, přestože vedení Facebooku změnilo terminologii z původního „Staň se fanouškem“ na „To se mi líbí“.

1. Pochlubte se svým pěřím zbožím

Jestliže máte e-shop se sportovním vybavením, jste umělec či nabízíte kosmetické služby, založili jste stránku za účelem propagace. Nebojte se tedy nabízet své služby! Vkládejte do statusů odkaz na vaše výrobky, postujte své fotografie, články,… Vše doplňte informacemi o kvalitě výrobku, ceně. Informujte o blížící se výstavě, výprodeji či úspěchu!

2. Přimějte fanoušky pozvat přátele

Pokud nemáte profláklou značku ani zaplacenou reklamní kampaň, získávání fanoušků je pomalejší. Co s tím? Jednou za čas pobídněte fanoušky, aby pozvali své přátele. Ale pozor! Dělají to všichni a fanoušci začínají být na tyto statusy alergičtí. Řešením je spojit výzvu s odměnou.

3. Pokládejte otázky

Kromě zvýšení kvality příspěvku, mají pro vás odpovědi fanoušků vysokou hodnotu. Získáte tak snadno jejich zpětnou vazbu a odpovědi se navíc zobrazují na zdi přátel. Fanoušci se tak doslova nabalují na sebe. Čím víc jich máte, tím víc jich můžete získat.

Na obrázku vidíte, jak se odpovědi na stejnou otázku mohou na různých stránkách lišit ;-)

4. Postujte zajímavé články

Zpestření přinese tématický článek. Fanoušci se rádi pobaví nebo dozví něco nového z oblasti, která je zajímá. Pište, hledejte a sdílejte. Článek můžete doplnit vhodným komentářem.

5. Sdílejte videa

Sdílet zajímavá a vtipná videa je obdobou předchozího bodu. Cílem je fanoušky pobavit a přimět k reakci. Video můžete odněkud převzít, originální je vytvořit si vlastní!

6. Obrázek zaujme

Pokud ve statusu pokládáte otázku, informujete o něčem fanoušky, můžete ho občas doplnit něčím, co na první pohled upoutá víc než samotný text. Například obrázek.

7. Vyzvěte fanoušky k akci

Stejně jako komentáře fanoušků vám mohou přivést nové příznivce, stejný nebo dokonce větší efekt má postování vlastního obsahu fanoušky. Obsah se opět objeví přátelům na zdi a např. obrázku si všimnou více než textu. Vedete stránku se psy? Navrhněte fanouškům ať posílají fotky svých mazlíčků.

Pozor ale na pořádání soutěží, ty totiž pravidla Facebooku nedovolují. Řešením je uspořádat soutěž na webu a na Facebooku ji propagovat.

8. Využijte aktuálních událostí

Probíhá zrovna olympiáda a vy vedete stránku o sportu? Využijte toho! Zaveďte na olympiádu řeč. Ptejte se komu lidé fandí, zda sledovali včerejší hokejový zápas a jestli si poplakali u vítězství  Martiny Sáblíkové. Většina fanoušků je v obraze a budou nadšeně reagovat. Takovou událostí může být přicházející jaro, Vánoce, volby či Zlatý Slavík.

9. Kombinujte … s mírou

Kreativitě se meze (ne)kladou.Nebojte se kombinovat otázku s obrázkem, upozornění na událost a přidání videa, výzvu k pozvání přátel a obrázek, odkaz na článek apod. Cílem je, aby byl status zajímavý, zaujal a přiměl fanoušky k reakci. Ale pozor, nezapomínejte s jakým účelem jste status psali a kombinujte tématicky. Neodlákávejte pozornost od otázky videem k úplně jinému tématu.

Máte vlastní tipy na to, co fanoušky zaujme? Podělte se!

Nemá smysl sáhodlouze fungování Gowally popisovat, ostatně už byl napsán článek, který bych asi jen zbytečně opisovala. V tomto bodě se tedy nachvíli zastavte a přečtěte si článek Jakuba Čížka. (Myslím tím opravdu přečtěte, bez toho nemá smysl číst dál:)

Doplním jen pár drobností:

1. Při check in můžete nahrát k aktuálnímu spotu také fotografie (zatím pouze přímo na místě a funguje jen pro iPhone klienta).

2. V současné době nelze stamps uložené v kolekci vrátit zpět do oběhu, ale Gowalla slibuje, že tuto možnost v blízké době zprovozní.

3. Momentálně existuje přes sto obecných věcí, které můžete sbírat, vyměňovat a popř. ukládat do kolekcí.

4. Všechny vámi vytvořené spoty můžete dodatečně na internetu upravovat, např. upřesnit polohu na mapě (při vytváření spotu na mobilu to nebývá moc přesné, takže doporučuji).

5. Pokud je některý ze spotů špatně nazvaný / popsaný / lokalizovaný a vy ho např. chcete zařadit do svého tripu (výletu), napište si o nápravu superuserovi (super-uživatel) nebo na fórum.

6. Pokud zakládáte nové spoty, dejte si záležet. Kvalitní spoty se více zařazují do tripů a navíc je není nutné upravovat (a tím přidělávat práci dalším). O své spoty se starejte a aktualizujte je.

7. Zvažte dvojjazyčný název nebo popis spotu (záleží na tom, zda se jedná o turisticky známé místo nebo ne).

8. Pokud na některé místo položíte item (ne vyměníte), stanete se founderem. Pokud jste mezi prvními deseti, zobrazujete se vždy u daného spotu.

9.  A ještě přidám pár důležitých i zajímavých odkazů:

• Oficiální blog Gowally: http://gowalla.com/blog
• Fórum pro dotazy, řešení potíží: http://feedback.gowalla.com/gowalla
• Tips and Trips: A Side by Side Comparison of the Gowalla and Foursquare Updates: http://thenextweb.com/location/2010/03/10/tips-trips-side-side-comparison-gowalla-foursquare-updates/
• Oficiální Facebook stránka Gowally: http://www.facebook.com/gowalla
• Oficiální Twitter účet Gowally: http://twitter.com/gowalla
• Skupina podporující užívání Gowally v ČR: http://www.facebook.com/#!/group.php?gid=114860108553821&ref=ts
• Gowalla Tips & Etiquette: http://www.ericl.me/2009/12/gowalla-tips-etiquette/
• Gowalla for beginners: http://www.olivierlacan.com/blog/2010/01/06/gowalla-for-beginners/
• Pojďte hrát Gowallu aneb jak jsem na Václaváku našel nové jízdní kolo: http://met.blog.root.cz/2010/05/05/pojdte-hrat-gowallu/
• Jediný česky (respektive slovensky) mluvící superuser, kterého znám je Mylan: http://twitter.com/mylan (Superuser maže duplicitní spoty, může opravovat názvy, přidávat popisy apod.) Mylan je hrozně ochotný a milý, takže na něj buďte hodní! :-D

Gowalla a knihovny?

Teď se dostávám k bodu svého článku, kde si spousta lidí řekně, že už vymýšlím blbosti a nevím coby. Pokud mezi ně patříte, dívím se, že vůbec čtete tento web. Následující řádky tedy patří nadšencům, kteří vidí jehlu v kupce sena a nikdy neházejí dopředu flintu do žita :-)

1. Vytvořte spot ve své knihovně, dejte o tom vědět čtenářům a lákejte je také tím, že budete pravidelně do knihovny umisťovat zajímavé item, které získáte během hry. Můžete to spojit i s geocachingem jako takovým. Poschovávejte po knihovně reálné věci a do popisu spotu v Gowalle dejte nápovědu, jak je najít.

2. Vytvořte maximum spotů v okolí - ale s rozumem! Ne každý roh a kanál potřebuje vlastní spot. (Pokud jste creator, můžete spot upravovat, aniž byste se museli obrátit na superusera).

3. Vytvářejte výlety! Nemusí jít zrovna o „sightseeing tour“, buďte originální! Udělejte výlet po hospůdkách, kde si můžete vklidu přečíst knihu (do popisu přidejte tipy z menu), zaměřte se na významného spisovatele vašeho kraje a vytvořte výlet, který s ním souvisí, je zrovna měsíč čtenářů? – vytvořte tématický výlet (existující spoty pak můžete zpět upravit do univerzální podoby).

4. Výlety v Gowalle mohou být i podstatou hry: projít co nejrychleji danou trasu, vyměnit maximum věcí, splnit všude úkol nebo se něco dozvědět, najít.

5. Už jste na toto téma měli v knihovně přednášku? Zkuste to (určitě to bude mladé zajímat víc, než setkání nad kronikou města s místním historikem)! Ale nedělejte jen tak ledajakou, zapojte ukázky, natočte video z terénu, najděte si vytvořené výlety v zahraničí atd.

PROBLÉM: Ačkoli žijeme v 21. století a řadíme se mezi poměrně vyspělé státy, není běžným standardem, že většina lidí vlastní tzv. „chytrý telefon“, což nám výrazně snižuje počty uživatelů podobných nástrojů, které vyžadují zejména mobilní internet a GPS. Ale do budoucna? Moje heslo zní: „Nikdy není na škodu být mezi prvními!“ (Buď se podobné nástroje rozjedou a budete mít náskok, a když ne? No a co, je to přece zábava!

Nejde přece o zneužívání. Jde o crowdsourcing.

Při crowdsourcingu dochází k zapojení komunity/davu do práce na projektu, nebo jde také o „najímání davu“. Komunity spolu dokáží efektivně komunikovat, sdílet nadšení, zájem a především produkovat, tedy vytvářet obsah. Proč toho tedy nevyužít?

Taková komunita dokáže celkem slušně konkurovat profesionálům co se kvality návrhu týče a její hlavní výhodou je zisk většího počtu návrhů za minimální náklady. Zadavatel si tak může vybrat a odměnit ty nejlepší na rozdíl od profesionálních firem, kterým by zaplatil za několik málo návrhů a pár konzultací vysokou sumu.

Rozdíl v kvalitě řešení problému je výrazný, ale dle statistik se v každé komunitě či davu nachází přibližně 80% pasivní většiny, 15% aktivních komentátorů a 5% tvůrčích, od kterých, pokud se zapojí, získává zadavatel návrhu nejlepší výsledky. „Důležité je chápat hodnotu všech uživatelů: dát tvůrčím lidem možnost věci vytvářet a nechat většinu, aby se ztotožnila (nebo neztotožnila) s podněty vytvořenými tvůrčí menšinou.“ [1] Toho dosáhneme například tím, že kreativní nápady těch tvůrčích necháme ohodnotit pasivní většinou.

Na tomto principu funguje již velké množství webových stránek, které tak nabízí služby komunity velkým firmám. Proč by knihovna (která takto ještě neučinila) takto nemohla využít fanoušky na své stránce na Facebooku? Stačí do statusu napsat váš problém a vypsat určitou odměnu za nejlepší návrh řešení (nějaká ta odměna od dodavatele se vždycky najde, například za zveřejnění jeho jména na vaší stránce). Vždy se nějaký fanoušek zapojí (ale buďme realističtí, čím větší počet fanoušků, tím vyšší je pravděpodobnost odezvy), ať už jen námětem nebo dokonce řešením. A kdo říká, že by to zrovna nemohl být nápad za milion?

Příklady webů, která poskytují služby crowdsourcingu:

Potřebujete navrhnout design? Ať už loga, vizitky, trička, webu, …? http://99designs.com/

Potřebujete sehnat levně téměř profesionální fotografie? http://www.istockphoto.com/

Potřebujete vyřešit problémy z oblasti přírodních věd? http://www.innocentive.com/

Potřebujete nové logo? http://logotournament.com/

1) CÍR, Jaroslav. Mechanický turek a spolutvorba. Perfect Crowd : Co-creation & Crowdsourcing [online]. 2009 [cit. 2010-01-03]. Dostupný z WWW: <http://www.perfectcrowd.cz/crowdsourcing/>.

Ningujeme v práci o práci aneb první sociální síť, kterou vám šéf nezablokuje

U nás v knihovně jsme neustále společně komunikovali pouze prostřednictvím služebních emailů, neustále si vše přeposílali a zahlcovali se neskutečným množstvím zbytečných informací. Efektivní komunikace všech se všemi byla možná pouze na poradách. Pro sdílení materiálů a komunikaci celé knihovny používáme virtuální kancelář. Tu jsme samozřejmě zachovávali, neboť jsou zde dostupné veškeré interní dokumenty a návody.

A pak to přišlo … Narazila jsem na tento velmi krátký, ale inspirativní článek na téma Sociální sítě a mikroblogování možná nahradí ve vnitrofiremní komunikaci e-maily a nápad byl tu. Už dřív jsem slyšela o Ningu, takže jsem ho začala trochu zkoumat. Když jsem zjistila, že by komunikace v něm mohla být zajímavá, ihned jsem to nahodila vedení. Výsledkem je, že od 15.2.2010 komunikuje celé oddělení služeb Knihovny UTB a její brigádníci v Ningu! (5 zaměstnanců oddělení služeb, ředitel knihovny, zástupce IT oddělení a 10 brigádníků). Podívejte se jak na Ning, zkuste ho a hlavně nám napište, jak se osvědčil vám, nebo máte-li jiné zajímavé využití této sociální sítě. Pro přehled na Ningu sledujte jejich blog!

Založení komunity:

Jak jsme tvořili naši komunitu

Určitě nezapomeňte zapnout full screen!

V tomto článku nebudou žádné obrázky, nebude zajímavý, ani vizuálně příjemný, bude nudný a nevýrazný jako spousta špatných propagací knihoven a jejich akcí!

Ačkoli žijeme ve 21. století, stále se najdou hlasy, které tvrdí, že se k uživatelům mají dostávat pouze užitečné, stručné, jasné a oficiální informace z knihovny! Abychom náhodou někoho neurazili, nepohoršili, nedělali zbytečnou práci, neříkali toho příliš mnoho.

A já říkám: „DOST!“

V knihovně jsou nejdůležitější KNIHY! Lidé tam chodí kvůli knihám! Knihovníci se nemusí fotit nazí, aby zaujali, nemusí zakládat Facebook stránky, aby nejen informovali, ale také bavili své fanoušky. Mohou dále vytvářet graficky nezajímavé, podle sto let staré šablony dělané, plakáty a letáky, kde je nejdůležitější mít správně zasazené logo instituce, dodržet barevnost (pokud nějaká je) a design manuál. Mohou psát nemastné-neslané články do místních novin a při slově street art a pořádná guerrilla se pokřižovat a utéct se schovat. Knihovník je prostě knihovník, sedí na pultíku, povídá si s příchozími, zařazuje, radí, informuje, doporučuje novinky, pořádá autorská čtení atd. atd. Knihovník je tu kvůli knihám a nemusí umět nic víc!

A co radím já:

1. Probuďte se!

2. Uvědomte si, v jaké době žijete!

3. Zamyslete se nad počtem a věkovým složením svých uživatelů!

4. Vybavte si, kolik lidí k vám chodí na běžné akce!

5. Podívejte se na své PR a komunikaci knihovny a porovnejte je s komerční sférou!

A jak to dopadlo? Říkejte si co chcete, rozhodně hůř, než to dopadnout mělo!

Knihovník marketér

Marketingoví odborníci v knihovnách příliš nepracují. Své PR si knihovna vede sama, nevyužívá služeb reklamních agentur, protože na ně nemá, nepouští se do odvážnějších projektů, protože je to PROBOHA vážená instituce, myslí si, že nepotřebuje bůhvíco, protože ti lidé stejně příjdou, jde přece o knihy. Kdyby byla čistě komerčním subjektem a lidé by za ni platili nemalé peníze, na trhu bude zadupána konkurencí.

První chyba: Rozhodně je špatně, že se knihovníci na škole vůbec žádný marketing neučí (a pokud ano, tak jen okrajově), a co teprve nějaká praxe. Ano, do oboru knihovnictví to nepatří, na to studují jiní. Praxe si ale žádá knihovníka-marketéra a škola by se měla více přizpůsobit.

Druhá chyba: Neustále se pořádají kurzy na nové trendy ve jmenném zpracování, školíme se na legislativní změny, které se nás týkají, chodíme na veletrhy s knihami. Kde se pořádně školí, jak propagovat knihovnu, jaké jsou aktuální trendy v marketingu a PR? (Myslím tím školí knihovníci, kvalitně a levně! Ruku na srdce, komu z vás zaměstnavatel zaplatí předražený kurz pořádaný agenturou a navíc s obecným zaměřením?).

Třetí chyba: I kdybychom měli knihovníky-marketingové profesionály, vyškolené, ošlehané praxí, kolik z nich prosadí nějaký odvážnější nápad mezi knihovníky-nemarketéry-konzervativci s názorem „nic nedělejme, oni přijdou pro knihy“?

Mluvme jazykem jejich kmene

Pojďme rychleji s dobou! (Knihovny samozřejmě jdou s dobou, ale jako mravenečci na porážku.) Nebojme se nové image! Prodejme se na trhu! (Ano, to je super, že teď máte čtečky, ebooky a super služby a technologie, když to nikoho nezajímá – zmínka v černobílém zpravodaji vyvěšeném na stránkách vám trn z paty nevytáhne!) Je třeba prostě myslet trochu tržně, „pěstovat“ si novou generaci uživatelů, přestat se nechat brzdit pořádáním akcí, které jsou sice tradiční, ale chodí na ně stále těch pět stejných lidí (Vaše maminka, její kamarádky a náhodný kolemjdoucí čtenář, kterému je zima). Knihovny musí mládnout, protože mládí, svěžest, být in, být originální, být nový – to je to, co teď táhne. Tak vylezme z té bažiny uchovávání knihovny jako historické, tradiční a prestižní instituce. Hodnoty se nemění, jen jim dáváme nový háv.

1. Buďte na Facebooku! (Ale buďte, ne propojte ji pomocí aplikace RSS). Informujte, ale hlavně komunikujte, glosujte a bavte. Starejte se o svůj Facebook, věnujte mu zvlášťní pozornost, nevystavujte letáky, které posíláte do novin; udělejte si vlastní Facebook image. Už konečně vyměňte fotky budov ve svých profilovkách a dejte tam něco, co žije! (Nebo je vaše knihovna prostě budova? Místo, kde jste zabarikádovaní a uzavření před světem?)

2. Buďte na Twitteru! (Už jsou tam 3 knihovny! Litvínov, UTB Zlín a Hradec Králové.) Budete mít sice jen pár followerů, ale já osobně věřím, že Twitter u nás půjde nahoru a navíc je to prostředí diametrálně odlišné od Facebooku například svým obsahem, atmosférou apod. Propojte svůj Twitter pomocí některé z mnoha aplikací s Facebookem, ale věnujte mu extra péči!

3. Zkuste i novinky, které nejsou zatím moc rozšířené. (Ale co když brzy budou? A vy budete první a nejlepší?) Nečekejte, až to za vás zkusí někdo jiný, zkoušejte sami! Už někdo na Foursquare uvedl, že se nachází právě ve vaší knihovně? Ne? A nešlo by tomu trochu pomoci? A co Second life? Víte, že projekt VIAKISK nabízí zdarma umístění infotabule vaší knihovny do svého kampusu v tomto 3D virtuálním světě? Že je to zbytečné a uvidí to jen pár lidí? Alespoň něco!

4. Blogujte. Založte si blog nebo blogujte online z akcí, od pultu, odkudkoliv. Ty, které to zajímá, ti se přidají, ptají se, přečtou si blogování zpětně. A lidi to opravdu zajímá. (Ostatně, i kdybyste online blogovali jen s knihovníky z dalších knihoven, tak je to přece nesmírně užitečné. Takové sdílení informací a zkušeností mezi profesionály z oboru! Podívejte se třeba na online blog Knihovny UTB, který byl i poměrně úspěšný!

5. O všech svých aktivitách pište, udělejte info-tabulky nebo letáčky, zapojte knihovnu (nejen letáky na nástěnce) – propagujte všude (nálepky, skrytá tajemství, instalace – kreativně a v duchu hry)! Pište a inzerujte na Internetu.

6. Zahoďte všechny ty nudné a fádní šablony pro tvorbu plakátů. Každý plakát dělejte na míru cílové skupině, buďte odvážní a nebojte se! Investujte do velkých formátů a na plakátovačkách ve městě, svým neotřelým designem a nepřehlédnutelným formátem, smeťte všechny pozvánky na diskotéky a programy kin. Používejte obrázky! Buďte barevní, zjistěte, co je mezi cílovou skupinou in (film? hudba? styl?) a přizpůsobte se, použijte „hlášky“, které teď u vaší cílovky vedou a mluvte jazykem jejich kmene! Skvělé fotky najdete třeba na Flickru, nebo vyhledávejte rovnou mezi díly s „volnější licencí“ Creative commons.

7. Založte si fotoalbum na Flickru, vystavujte materiály na Scribd a Slideshare, dělejte zajímavé animované prezentace v Prezi, vytvářejte zajímavé ebooky, založte si Youtube channel a dělejte videa v Animotu. Možností je nespočet! Ani je nebudu všechny vyjmenovávat:).

8. Začněte dělat guerrillu! Ale ne takovou tu guerrillu á la udělejme něco, co bude jakože neotřelé, ale zase to nepřežeňme! Guerrilla je guerrilla, když se bojíte být kontroverzní, dejte od ní ruce pryč. Vyjděte s propagací do ulic, protože  street art má sílu!

A hlavně! Nesoupeřte, spolupracujte a buďte originální.

(Březen, měsíc čtenářů , super, ale to PR je taková slabota, že jsem ani nedočetla info článek na webech různých knihoven! A to jsem se i celkem snažila!)

Autorka by chtěla podotknout, že ne všechny knihovny jsou neschopné a ne všichni knihovníci zatuchlí. Těch, kterých se to týká, ti začnou brzy kejhat. A protože je článek už trochu moc dlouhý, budu se dál rozčilovat až příště:) Nezlobte se, neobhajujte se, přemýšlejte!

Jak toho tedy dosáhnete?

Následující rady pochází z knihy Marka Hughese Buzzmarketing. Marh Hughes je uznávaný marketér a odborník na Buzzmarkeing, který dokázal přesvědčit občany města Halfway, aby svůj domov na určitou dobu přejmenovali na Half.com. Výsledek – dostal svou začínající firmu na mapy a odstartoval tak nekonečnou publicitu, díky níž za 6 měsíců od přejmenování města prodal svůj internetový obchod Half.com aukčnímu serveru eBay za 300 miliónů dolarů. Celkem slušný výsledek, že?

Jedním z tajmeství úspěchu šíření řečí mezi lidmi ústním podáním, tedy sdělení tváří v tvář, je pozornost, kterou nám posluchač věnuje. Další výhodou je důvěryhodnost, protože pokud Vám o novém filmu vypráví kamarád, bratr či soused, věříte mu. Zapamatování sděleného posiluje i fakt, ze sluchové podněty si zapamatováváme mnohem lépe, než podněty vizuální. Jak to všechno využít pro Vaši úspěšnou(!) kampaň?

Podstatou marketingu šířeného osobním sdělením je poskytnout lidem skvělý příběh, o kterém mohou mluvit, něco, co je podnětem k hovoru(z důvodů, které jsem uváděla již v minulém článku, lidé chtějí být středem pozornosti,…). Jak na to?Mark Hughes přichází se 6 tajemstvími, prvním z nich je 6 tlačítek spouštějících rozruch a nastartování konverzace.

6 tlačítek rozruchu

Věci, které jsou:

tabu (sex, lži, záchodkový humor)

Všichni si určitě vybavujete různé reklamy na pisoárech.

neobvyklé

Co třeba zařazení Coca-Coly do reklamní kampaně Pepsi?
Pepsi vs coca-cola

skandální

Různé „reklamy“ na cigarety…

humorné

Reklamy upozorňující na něco konkrétního s vtipem.

pozoruhodné

K čemu zvednete oči?

tajné (utajovaná i vyzrazená tajemství)

Jde o dosáhnutí exkluzivity, dobrým příkladem je Google a jeho Gmail nebo Google Wave. Zn. Jen pro zvané.

Co je dle Marka Hughese zbylých 5 tajemství?
Pokračování příště :)

Proč zrovna událost/event?

Virální možnosti Facebooku jsme úspěšně vyzkoušeli v rámci kampaní pro Knihu mého srdce. Tentokrát jsem si vzal za cíl vyzkoušet možnosti Facebookových událostí (events). Bude fungovat výzva k pozvání přátel do události? Dá se událost nějak využít? Jak probíhá komunikace s hosty události? Dá se něco vytěžit z propojení mezi událostí a stránkou? Kolik hostů se mi podaří do události dostat? To jsou některé z otázek, které mě na začátku motivovaly.

Téma aneb jak sehnat lidi

Najít téma pro událost, do které budou hosté zvát své přátele nebylo zas tak složité. Jaké události se většina z vás brzy a ráda zúčastní? Ano, jde o Vánoce, přesněji o Štědrý večer.  Letmý průzkum ukázal, že Vánoce jsou kupodivu v českých  Facebookových stránkách zastoupeny pouze několika stránkami s pár tisíci fanoušky. To opravdu není důvod, proč nezaložit vlastní vánoční stránku. Máme tu tedy stránku věnovanou Vánocům a s ní spojenou událost Štědrý večer.

Rozjezd

Start stránky jsem se rozhodl podpořit krátkou a levnou placenou kampaní. 100 fanoušků mě přišlo na necelé 2Kč, ale rozhodl jsem se růst stránky nějak zvlášť nepodporovat.  Mým cílem nebylo vytvořit úspěšnou stránku, ale událost. Navíc Facebook začal ověřovat pravost obecných stránek už i pro Českou republiku, takže investovat do obecné stránky, o kterou v případě jejího úspěchu přijdu, se mi opravdu nechtělo. Takovou už v naší síti jednu máme, škoda jí.

Úspěšnost události

Do popisu události Štědrý večer jsem vložil výzvu k popřání krásných Vánoc přátelům a jejich pozvání do události spolu s odkazem na stránku Vánoce.

Doufal jsem, že alespoň pár hostů své přátele pozve a virální efekt se dostaví. A povedlo se. Událost získala za 4 týdny své existence přes 33500 potvrzených hostů, celkem reagovalo přes 45000 lidí a počet těch, co mají pozvánky, ale zatím se nevyjádřili, osciluje kolem 10000. Kolik vytěžila z existence této události stránka Vánoce se nedá přesně zjistit, ale za stejnou dobu získala 3800 fanoušků, což považuji za celkem dobrý výsledek.

Komunikace s hosty události

Možnosti využití události ke komunikaci s hosty jsou omezené. Většina hostů se vyjádří k pozvánce, jen malá část z nich nechá komentář na zdi (v tomto případě 0,5% reagujících ) a většina z nich se do události už nikdy nevrátí. Jediná možnost, jak účastníkům něco sdělit je tedy popis samotné události, který by měl být dopředu pečlivě připraven. Měnit popis v průběhu události znamená, že nového popisu si všimnou jen noví hosté. Možnost zaslat zprávu hostům chybí, lze ji poslat jen fanouškům příslušné stránky a to ve formě aktuálně nijak efektivního updatu (updaty nechodí fanouškům do inboxu, ale do zvláštní schránky na updaty).

Vyhodnocení

Virální efekt šíření údálosti na Facebooku se dostavil. Při dobře zvoleném tématu události není problém získat desetitisíce hostů. Jejich oslovení je ale poměrně nesnadné a přínos události vidím především v doplnění stránky. Jako smysluplná, ale opět nikterak snadná se mi zdá přeměna hostů ve fanoušky stránky, se kterými lze  komunikovat mnohem lépe.

Zajímavosti a postřehy

Zaznamenal jsem jen asi 3 reakce, které upozorňovaly na ujetost nápadu vytvořit na Facebooku událost typu Štědrý večer. Čekal bych více, na druhou stranu jsou lidé na Facebooku schopni podporovat ještě mnohem šílenější stránky i jejich autory. Ale o tom zas někdy příště.

Pokud se vám zdá, že hosté píšou na zeď nesmysly, je to pravděpodobně proto, že reagují na zprávu zaslanou spolu s pozvánkou do události jejich přáteli, kteří je pozvali.

Vánoční reklama na Coca Colu funguje opravdu dobře. Několikrát jsem zaznamenal, že se hosté a fanoušci svěřili s tím, jak silně jim tato reklama a melodie v ní připomíná Vánoce.

Sledování počtu hostů, kteří se ještě nevyjádřili k pozvánce je silně návykové. Dá se na něm  odhadnout aktuální virální potenciál události.

Placenou reklamu jsem pravděpodobně měl spustit přímo pro událost a ne pro stránku. Dala by se tak lépe vyhodnotit přeměna hostů události ve fanoušky stránky. Podobně by možná mohla být pro tématiku Vánoc vhodnější skupina než stránka.

Nenašel jsem možnost, jak mazat odkazy zaslané hosty události. Ví někdo jak na to?

Závěrečné prohlášení

Událost Štědrý večer a stránka Vánoce byly založeny z výzkumných důvodů. Nemají žádné komerční ambice. Pokusy hostů a fanoušků přiživit se na nich s vlastními komerčními odkazy vyhodnocuji a promazávám.

Twine

Jako první vám představím službu Twine kalifornské společnosti Radar Networks, v jejímž čele stojí vizionář a podnikatel Nova Spivack. Společnost se zabývá vývojem sémantického webu a snaží se tedy vytvořit nástroje, které by umožnily informace na internetu uspořádat. Služba Twine pomáhá velmi přehledně získávat, organizovat a sdílet zajímavé informace na jednom místě. Radar Networks Twine dokonce označila jako osobního inteligentního webového asistenta: „Think of Twine as your own artificially intelligent personal web assistant.“

Jak funguje

Twine kombinuje vlastnosti sociálních sítí, databází, wiki a zároveň funguje jako záložkovací systém (znáte například Delicious ). Stejně jako Delicious má svůj plug-in pomocí něhož ukládáte články, obrázky či videa která vás zaujala. Rozdíl je ale v tom, že záložky neukládáte pouze do svého profilu, ale také do jednotlivých „twinů“. Twiny fungují jako tematická vlákna, do kterých uživatelé vkládají odkazy na články spolu s příslušnými tagy a komentáři. Twinů funguje celá řada. Najdete zde např. Technologické trendy, Fotografování, Library 3.0, Knihy, Sport, Umělá inteligence apod. Stejně tak můžete založit twin vlastní.

Služba Twine může také fungovat jako kolaborativní pracovní prostředí. Lze se zaregistrovat jako jednotlivec nebo skupina a navzájem sdílet informace, diskutovat, komentovat a být stále v obraze. Twine nabízí určitý prostor pro skupinu zdarma, pokud by vám vyhovovala větší kapacita, můžete si připlatit. Informace můžete tedy sdílet veřejně, soukromě nebo omezeně pro určitou skupinu uživatelů.

Jak na něj

Když chcete Twine plnohodnotně využívat, musíte se zaregistrovat a vyplnit příslušné informace. Zadáte své jméno (můžete nastavit, aby se ostatním uživatelům zobrazovala jen část), představíte se jednou, dvěma větami (kde pracujete, co studujete, co vás zajímá apod), vložíte fotografii, zadáte stát a město. Nejdůležitější je ale vyplnit klíčová slova vašeho zájmu (např. guerrilla marketing, knihovny, hudba, sport, …) plus jednu oblast, která vás zajímá nejvíce (např. web 3.0). Můžete přidat informace o vašem profilu v sociálních sítích, webové stránky apod.

V čem je jiný

Twine má tu výhodu, že je podle jeho zakladatele smart, tedy chytrý.

-  Na základě klíčových slov, které jste zadali do kolonky s vašimi zájmy, dokáže najít twiny, které by vás mohly zajímat (kromě doporučených, můžete další vyhledávat podle klíčových slov).

-  Jakmile přidáte otagovanou záložku, Twine ji analyzuje a obohatí o obsahově související odkazy, uživatele a vytvoří sémantický graf.

-  Twine vytváří sémantický profil uživatelů na základě informací co kde s kým sdílejí, s kým jsou propojeni apod.

Jak vypadá

Na horním obrázku vidíte mou domovskou stránku na Twinu. Vlevo je seznam vašich twinů, uprostřed jsou nově přidané záložky uživatelů aktuálně vybraného Twinu, v tomtu případě „The Future of the web“. Vpravo je okno s doporučovanými twiny. Můžete si zvolit jeden ze tří způsobů vizualizace.

Facebook vs Twine

Twine částečně funguje jako sociální síť. Rozdíl je ale v tom, že na Facebooku sledujete události vašich přátel, kdežto na Twinu se vám v novinkách zobrazují aktuality vybrané zájmové oblasti.

Podobně jako na Facebooku nebo na Twitteru si můžete „přidat do přátel“ uživatele, kteří se zajímají o stejnou oblast a mohli by se vám hodit. U nich potom sledujete jejich aktivity – do kterého Twinu se přidali, zda vložili nějaký odkaz, okomentovali záložku, atd.

Já jsem do svého profilu zadala informace o tom, že píšu magisterskou práci na téma web 3.0, že se zajímám o sémantický web apod. Na základě těchto informací se se mnou spojil španělský student, který píše doktorskou práci na téma sémantický web. Díky tomu si můžeme být oba nápomocni při psaní práce, navzájem se inspirovat, diskutovat o tématu.

Co bude dál

Nova Spivack se svým týmem v současné době pracuje na vývoji sémantického vyhledávače s názvem T2, který bude součástí služby Twine. Vyhledávač by se měl specializovat na několik odvětví, konkrétně: jídlo, zdraví, sport, hudba, finance, televize, politika, technologie a filmy. Provoz by měl být spuštěn do konce roku a určitě vás o něm budu informovat ve svém blogu. Podle předběžných recenzí je opravdu na co se těšit!

A to je konec… Alepoň pro dnešek

Twine je skladiště zajímavých informací z celého světa na jednom místě. Je přehledný, uživatelsky přívětivý. Nevýhodou pro někoho může být fakt, že je celý v anglickém jazyce. Doufám, že to pro nikoho z vás nebude překážka a Twine vyzkoušíte. Pokud vám moje recenze pomohla obohatit se o zajímavý nástroj, můžete mi napsat váš názor a zároveň se těšit na příště, kdy vám představím zase něco nového :-)

Přeji příjemné Twinování!