Jak funguje prodej a nákup fanoušků?

Je to jako na farmě. Vykutálený podnikavec (farmář) vlastní síť vzájemně propojených stránek (polí), na kterých pěstuje a rozmnožuje plodiny (fanoušky), které prodává. Cena za fanouška je od 0,07 do 1,50 Kč, cena za  reklamní sdělení uveřejněné na jeho stránce je cca 200 Kč. Prodej fanoušků i reklamy probíhá formou uveřejňování odkazů na cílovou stránku. Asi není třeba zdůrazňovat, že obojí je Facebookem zakázáno. Kontrola ovšem prakticky neexistujte a tak tento šedý byznys kvete dál.

Líbí se vám být zbožím?

Až se budete stávat fanouškem stránky se „zábavným“ názvem a desetitisíci fanoušky, myslete na to, že se právě stáváte „modrou duší“ a předmětem obchodu. Pokud se vám to nelíbí, máte možnost proti tomu bojovat, a to jak pasivně, tak aktivně. Pasivní možnost spočívá v tom, nepřipojovat se k těmto stránkám. Aktivní znamená reportovat tyto stránky jako spam.

Jak poznat stránku, která slouží k prodeji reklamy nebo fanoušků?

• Má obecný název, který je vtipný, má formu hlášky z filmu nebo má formu prohlášení, se kterým je snadné se ztotožnit a které hraje na city (např. stránky „mám rád…“, „miluji…“, „nesnáším…“ atd). V názvu stránky jsou často smajlíci.
• První co na takové stránce uvidíte, je výzva k pozvání přátel, často doplněná přesným návodem jak na to (klikni na, označ atd).
• Stránka slibuje něco, co nastane až poté, co pozvete přátele. Může jít o zobrazení fotografie, instalaci rádia na Facebook atd. Že se po pozvání přátel často nestane vůbec nic netřeba dodávat.

Samozřejmě ne všechny stránky, které splňují výše uvedená kritéria jsou určeny k prodeji fanoušků a reklamy. Mnoho z nich je určeno k přímému prodeji celé stránky. A pár z nich je možná opravdu založeno jen tak, bez touhy vydělat.

Mám firemní stránku a uvažuji o koupi fanoušků, bude mi to k něčemu?

Na tuto otázku se nedá snadno odpovědět. Především je třeba si uvědomit, že přísun např. 1000 koupených fanoušků na vaši stránku neznamená kromě pekně vypadajícího čísla u počtu fanoušků vůbec nic. Vy totiž potřebujete především fanoušky z vaší cílové skupiny. Koupení fanoušci pochází nejčastěji z obecných zábavných stránek a jedná se často o velmi mladé nudící se uživatele. Musíte si sami rozmyslet, jestli o takové fanoušky stojíte. Pokud nejsou vaše cílová skupina a vy si je přesto „koupíte“, máte velký problém. Když fanoušky nezajímá téma vaší stránky, nebudou reagovat na vaše sdělení (nebo budou, ale úplně jinak než byste si představovali) a v konečném důsledku zhorší skóre vaší stránky a tím sníží šanci, že se vám podaří zasáhnout i ty vaše fanoušky, které vaše sdělení zajímají.

Až budete jednat s facebookovým farmářem, nespokojte se s tím, že vám řekne že na tu a tu stránku dostal tisíce fanoušků. Ptejte se na to, jestli vám může garantovat fanoušky z vaší cílové skupiny a podívejte se jak fungují stránky, kam už fanoušky dodal. A jestli vám můžu poradit sám za sebe, tak se na tuto možnost vykašlete úplně. Budovat svou komunitu postupně a pečovat o ni vám přinese mnohem více, než jednorázový nákup modrých duší.

A co Guerrilla Readers a prodej fanoušků?
GR experimentují s obecnými stránkami, zkoušíme jak funguje přesun fanoušků mezi stránkami, ale naše fanoušky NIKDY neprodáváme. Na to vás máme příliš rádi :-)

Co si o fenoménu prodeje fanoušků myslíte? Máte s ním vlastní zkušenosti? Můžete se o ně podělit v komentářích.

V tomto článku nebudou žádné obrázky, nebude zajímavý, ani vizuálně příjemný, bude nudný a nevýrazný jako spousta špatných propagací knihoven a jejich akcí!

Ačkoli žijeme ve 21. století, stále se najdou hlasy, které tvrdí, že se k uživatelům mají dostávat pouze užitečné, stručné, jasné a oficiální informace z knihovny! Abychom náhodou někoho neurazili, nepohoršili, nedělali zbytečnou práci, neříkali toho příliš mnoho.

A já říkám: „DOST!“

V knihovně jsou nejdůležitější KNIHY! Lidé tam chodí kvůli knihám! Knihovníci se nemusí fotit nazí, aby zaujali, nemusí zakládat Facebook stránky, aby nejen informovali, ale také bavili své fanoušky. Mohou dále vytvářet graficky nezajímavé, podle sto let staré šablony dělané, plakáty a letáky, kde je nejdůležitější mít správně zasazené logo instituce, dodržet barevnost (pokud nějaká je) a design manuál. Mohou psát nemastné-neslané články do místních novin a při slově street art a pořádná guerrilla se pokřižovat a utéct se schovat. Knihovník je prostě knihovník, sedí na pultíku, povídá si s příchozími, zařazuje, radí, informuje, doporučuje novinky, pořádá autorská čtení atd. atd. Knihovník je tu kvůli knihám a nemusí umět nic víc!

A co radím já:

1. Probuďte se!

2. Uvědomte si, v jaké době žijete!

3. Zamyslete se nad počtem a věkovým složením svých uživatelů!

4. Vybavte si, kolik lidí k vám chodí na běžné akce!

5. Podívejte se na své PR a komunikaci knihovny a porovnejte je s komerční sférou!

A jak to dopadlo? Říkejte si co chcete, rozhodně hůř, než to dopadnout mělo!

Knihovník marketér

Marketingoví odborníci v knihovnách příliš nepracují. Své PR si knihovna vede sama, nevyužívá služeb reklamních agentur, protože na ně nemá, nepouští se do odvážnějších projektů, protože je to PROBOHA vážená instituce, myslí si, že nepotřebuje bůhvíco, protože ti lidé stejně příjdou, jde přece o knihy. Kdyby byla čistě komerčním subjektem a lidé by za ni platili nemalé peníze, na trhu bude zadupána konkurencí.

První chyba: Rozhodně je špatně, že se knihovníci na škole vůbec žádný marketing neučí (a pokud ano, tak jen okrajově), a co teprve nějaká praxe. Ano, do oboru knihovnictví to nepatří, na to studují jiní. Praxe si ale žádá knihovníka-marketéra a škola by se měla více přizpůsobit.

Druhá chyba: Neustále se pořádají kurzy na nové trendy ve jmenném zpracování, školíme se na legislativní změny, které se nás týkají, chodíme na veletrhy s knihami. Kde se pořádně školí, jak propagovat knihovnu, jaké jsou aktuální trendy v marketingu a PR? (Myslím tím školí knihovníci, kvalitně a levně! Ruku na srdce, komu z vás zaměstnavatel zaplatí předražený kurz pořádaný agenturou a navíc s obecným zaměřením?).

Třetí chyba: I kdybychom měli knihovníky-marketingové profesionály, vyškolené, ošlehané praxí, kolik z nich prosadí nějaký odvážnější nápad mezi knihovníky-nemarketéry-konzervativci s názorem „nic nedělejme, oni přijdou pro knihy“?

Mluvme jazykem jejich kmene

Pojďme rychleji s dobou! (Knihovny samozřejmě jdou s dobou, ale jako mravenečci na porážku.) Nebojme se nové image! Prodejme se na trhu! (Ano, to je super, že teď máte čtečky, ebooky a super služby a technologie, když to nikoho nezajímá – zmínka v černobílém zpravodaji vyvěšeném na stránkách vám trn z paty nevytáhne!) Je třeba prostě myslet trochu tržně, „pěstovat“ si novou generaci uživatelů, přestat se nechat brzdit pořádáním akcí, které jsou sice tradiční, ale chodí na ně stále těch pět stejných lidí (Vaše maminka, její kamarádky a náhodný kolemjdoucí čtenář, kterému je zima). Knihovny musí mládnout, protože mládí, svěžest, být in, být originální, být nový – to je to, co teď táhne. Tak vylezme z té bažiny uchovávání knihovny jako historické, tradiční a prestižní instituce. Hodnoty se nemění, jen jim dáváme nový háv.

1. Buďte na Facebooku! (Ale buďte, ne propojte ji pomocí aplikace RSS). Informujte, ale hlavně komunikujte, glosujte a bavte. Starejte se o svůj Facebook, věnujte mu zvlášťní pozornost, nevystavujte letáky, které posíláte do novin; udělejte si vlastní Facebook image. Už konečně vyměňte fotky budov ve svých profilovkách a dejte tam něco, co žije! (Nebo je vaše knihovna prostě budova? Místo, kde jste zabarikádovaní a uzavření před světem?)

2. Buďte na Twitteru! (Už jsou tam 3 knihovny! Litvínov, UTB Zlín a Hradec Králové.) Budete mít sice jen pár followerů, ale já osobně věřím, že Twitter u nás půjde nahoru a navíc je to prostředí diametrálně odlišné od Facebooku například svým obsahem, atmosférou apod. Propojte svůj Twitter pomocí některé z mnoha aplikací s Facebookem, ale věnujte mu extra péči!

3. Zkuste i novinky, které nejsou zatím moc rozšířené. (Ale co když brzy budou? A vy budete první a nejlepší?) Nečekejte, až to za vás zkusí někdo jiný, zkoušejte sami! Už někdo na Foursquare uvedl, že se nachází právě ve vaší knihovně? Ne? A nešlo by tomu trochu pomoci? A co Second life? Víte, že projekt VIAKISK nabízí zdarma umístění infotabule vaší knihovny do svého kampusu v tomto 3D virtuálním světě? Že je to zbytečné a uvidí to jen pár lidí? Alespoň něco!

4. Blogujte. Založte si blog nebo blogujte online z akcí, od pultu, odkudkoliv. Ty, které to zajímá, ti se přidají, ptají se, přečtou si blogování zpětně. A lidi to opravdu zajímá. (Ostatně, i kdybyste online blogovali jen s knihovníky z dalších knihoven, tak je to přece nesmírně užitečné. Takové sdílení informací a zkušeností mezi profesionály z oboru! Podívejte se třeba na online blog Knihovny UTB, který byl i poměrně úspěšný!

5. O všech svých aktivitách pište, udělejte info-tabulky nebo letáčky, zapojte knihovnu (nejen letáky na nástěnce) – propagujte všude (nálepky, skrytá tajemství, instalace – kreativně a v duchu hry)! Pište a inzerujte na Internetu.

6. Zahoďte všechny ty nudné a fádní šablony pro tvorbu plakátů. Každý plakát dělejte na míru cílové skupině, buďte odvážní a nebojte se! Investujte do velkých formátů a na plakátovačkách ve městě, svým neotřelým designem a nepřehlédnutelným formátem, smeťte všechny pozvánky na diskotéky a programy kin. Používejte obrázky! Buďte barevní, zjistěte, co je mezi cílovou skupinou in (film? hudba? styl?) a přizpůsobte se, použijte „hlášky“, které teď u vaší cílovky vedou a mluvte jazykem jejich kmene! Skvělé fotky najdete třeba na Flickru, nebo vyhledávejte rovnou mezi díly s „volnější licencí“ Creative commons.

7. Založte si fotoalbum na Flickru, vystavujte materiály na Scribd a Slideshare, dělejte zajímavé animované prezentace v Prezi, vytvářejte zajímavé ebooky, založte si Youtube channel a dělejte videa v Animotu. Možností je nespočet! Ani je nebudu všechny vyjmenovávat:).

8. Začněte dělat guerrillu! Ale ne takovou tu guerrillu á la udělejme něco, co bude jakože neotřelé, ale zase to nepřežeňme! Guerrilla je guerrilla, když se bojíte být kontroverzní, dejte od ní ruce pryč. Vyjděte s propagací do ulic, protože  street art má sílu!

A hlavně! Nesoupeřte, spolupracujte a buďte originální.

(Březen, měsíc čtenářů , super, ale to PR je taková slabota, že jsem ani nedočetla info článek na webech různých knihoven! A to jsem se i celkem snažila!)

Autorka by chtěla podotknout, že ne všechny knihovny jsou neschopné a ne všichni knihovníci zatuchlí. Těch, kterých se to týká, ti začnou brzy kejhat. A protože je článek už trochu moc dlouhý, budu se dál rozčilovat až příště:) Nezlobte se, neobhajujte se, přemýšlejte!

Rekapitulujeme, shrnujeme, ohlížíme se. Ale především: plánujeme (co a kam dál), vymýšlíme (další akce), vylepšujeme (například zcela zásadně náš web … těšte se!).

Kudy šli a kudy půjdou ?

Jelikož jsem v našem týmu jedna z mála, která z přesvědčení :-) setrvá mimo teorii (články, diplomky apod. :-)),  zato s vlastní, ok ok – lehce vypůjčenou ;-) – laboratorní knihovnou, rozhodla jsem se trochu si to všecho zpřehlednit, zmapovat, ujasnit … a pak to úplně všechno přivést do praxe ve své laboratoři.

Roční pobyt v GR mi snad něco málo dal (no relaxační pobyt to úplně nebyl :-)). Umím už si trochu představit například:

• na co nezapomenout
• na co/koho se spoléhat
• co pomůže
• co funguje
• atd.

Do toho,  co se mi teď honí hlavou (a týká se aspoň trochu guerrilla marketingu a knihoven :-)), můžete nahlédnout tímto příspěvkem.

Mapa guerrillového území také zde. Z nepochopitelného důvodu se mnou dnes iframe prostě nehraje, takže pro jistotu.

3 slovy

… tak zhruba. ;-)
Nechce se vám cestovat prstem po mapě? Pak jen tři pojmy, které pro mě osobně vystihují spojení guerrilla marketingu a knihovny:
Otevřenost (čtenářům, kolegům, novému), humor a odvaha.
Toho všeho vám za Guerrilla Readers přeji vždy velkou dávku. :-)