Jistě jste se už dočetli, že Amazon hlásí rekordní počet prodaných elektronických knih, který předčil i prodej klasických tištěných. Mnozí tvrdí, že za tím stojí zejména zlevnění koncových zařízení (Kindle zlevnil zhruba o 70 dolarů) a nástup iPadů. A svou roli v tom hrají také smartphony. Ostatně jak říká Tomáš Zilvar: „Změna přišla s příchodem Applu do hry. A pak když si lidé uvědomili, že každý mobilní telefon typu iPhone nebo Android, pokud si do něj nahrajete správnou aplikaci, přeměníte v jednoduchou čtečku. Najednou máte na trhu osmdesátmilionů vybavených zákazníků.“ V Americe tedy trh s e-knihami jen kvete, ale co u nás? Může v Česku existovat životaschopný trh s e-knihami? Je na toto připraven obyčejný český člověk? A jak na to zareagují knihovny? A nemohly by být knihovny spoluhybateli této mále (r)evoluce?

K napsání tohoto článku mě inspirovala jednak diskuze v Lidovkách a jednak tiskové prohlášení serveru Palmknihy. Palmknihy oznamují vstup do oblasti distribuce placených elektronických knih ve spolupráci s nakladatelstvími Albatros, PLUS, COOBOO a Edice České televize. Jistě velmi odvážný krok, kterému fandím, ale také si s odstupem počkám na to, jak se to vyvine…

Na začátek je ale na místě položit jednu zásadní otázku: Proč u nás už dávno není trh s elektronickými knihami, když to v zahraničí jde tak dobře? Odpověď může být dvojí:

1. Trh tu je, ilegální a pirátský. Zajděte si na ulozto.cz nebo ebooks.webovastranka.cz, jistě tam všechny ty naskenované knihy nejsou s požehnáním autorů a nakladatelů:)
2. Obchodování s e-knihami u nás brzdí jednak drahý nákup autorských práv, neúspěšná jednání ohledně digitalizace zahraničních publikací přeložených do češtiny a nevybavenost Čechů koncovými zařízeními. Čtečku nebo tablet mají dnes opravdu jen fajnšmekři a smartphony? Co si budem vykládat, spousta lidí vlastní ještě sto let staré „mobilní cihličky“.

Velkou roli zde hrají hlavně peníze. Autorský zákon je přísný a zastaralý, práva jsou drahá a novela autorského zákona se sice blíží, ale měli bychom se jí podle všeho spíš bát, neboť může víc uškodit než prospět (v návrhu je značné omezení volných licencí typu Creative Commons, vyšší poplatky pro školy a knihovny, posílení práv kolektivních správců, nová práva pro zacházení s osiřelými díly atd. – zajímavý článek v Pirátských novinách).

Co se týče českých knih, tak v současné době nejsou ve smlouvách mezi autory a nakladateli ošetřeny možnosti digitálního šíření textu. Co se týče zahraničních knih přeložených do češtiny, tak práva jsou tak drahá, že do toho v začátku trhu s e-knihami u nás nikdo nepůjde… |Zahraničí nesouhlasí s modelem platby za prodaný kus elektronické knihy, ale vyžaduje velmi vysoké paušální platby, které by v současnosti (kdy nejsme na e-knihy ještě zvyklí) byly likvidační.

A konečně tu máme čilé piráty. A není se čemu divit, legální trh nic nenabízí, tak se ilegální praktiky hezky rojí. I když piráti laskavě dodržují tzv. „dobu hájení“ a neskenují knihy nějakou dobu po vydání, stejně … :) A víte co? Já jim fandím, když není stát schopný čelit realitě internetu a není schopný upravit zákon do takové podoby, která by s touto realitou korespondovala, pak ať se nediví, že už se nerozvíjí jen ilegální šíření hudby a filmu, ale také knih. Ostatně, co taky ty ceny? Dnes si koupíte běžně knihu za 250 – 300 Kč, e-book na Amazonu koupíte do 10 dolarů (nějakých 190 Kč). Tak taková je tedy realita u nás…

A co na to knihovny?

Knihovny jsou v dnešní době řešením pro ty, kteří nechtějí utrácet peníze za knihy. Novinky má knihovna k dostání za pár dnů / týdnů po vydání, k půjčení je zdarma, když vám něco chybí, využijete službu „doporučení knihy do fondu“ a je to. A elektronické knihy? Tady svým způsobem hrají knihovny prim. Městská knihovna v Praze už je známá digitalizací Čapka, Němcové nebo Agathy Christie. Jistě chvályhodný projekt, ale stále plujeme hlavně ve vodách starších titulů, kterým pominula autorská práva. Nevím jak vy, ale já poslední dobou dychtím spíše po novinkách. A co se týče mladých lidí, které se snažíme přivézt ke čtení a do knihoven, kdo z nich opravdu chce číst Němcovou (dobrovolně)?

Jistě, knihovny jsou chudé, práva jsou drahá, stejně jako digitalizace, takže knihovny asi příjmou roli tvůrce e-knih bez autorských poplatků a do komerční sféry nezasáhnou – ostatně tam také není jejich stěžejní pole působnosti (i když můžeme mít pár námitek). Přenechme ale tvorbu e-knih (novinek) komerční sféře a v knihovnách se zaměřme na to, aby se dostaly k lidem. Kdo z těch lidí, kterým je škoda koupit si knížku, si koupí čtečku za 5000,-? A nemohou ty čtečky nakoupit knihovny? Ostatně už s tím začaly, čtečky půjčuje Studijní a vědecká knihovna v Hradci a chystá se taky např. Masarykova veřejná knihovna Vsetín a snad i další. Problém je ale obsah těchto čteček: Čapek, Němcová … prašť jak uhoď, prostě chybí obsah!

Nebudu tu ale plísnit Babičku ani RUR, ostatně si myslím, že i s těmito knihami (které teď nejsou pro mladé zrovna v kurzu) by se dalo trochu kouzlit a udělat je tak nějak atraktivnější. Odpovězte si na otázku, jakou přidanou hodnotu (mimo jiné) mají elektronické knihy oproti papírovým… Otevřu si takhle knížku třeba online na notebooku a mám k dispozici co? Internet, hypertext, multimédia… Proč neobohatit Čapka o tyto krásné výdobytky moderní techniky? Proč v textu nejsou odkazy, videa, vsuvky, audia apod. Něco navíc, co souvisí s textem, co vám obohatí čtení, přiblíží dobu, ve které bylo dílo napsáno, pobaví vás. Proč by měly elektronické knihy zůstat digitalizovaným textem, když mohou být hypertextem. Čtenář může buď přečíst jen text (jako u knihy) anebo klikat, trochu si hrát… Nebo co takhle využít Facebook nebo Twitter. Na Twitteru už se hrají Shakespearovy hry (Such Tweet Sorrow, více píše Martin Hassman na blogu), tak proč by se tam nedaly číst knihy (fragmenty knih, jako propagace, zahrát si děj z knihy mezi jednotlivými účty) – to je přece také elektronická verze textu:) To se ale dostávám úplně někam jinam. Raději vás ponechám vašim vlastním nápadům:)

Kdo dočetl článek až do konce sice nedostane žádný dárek, ale alespoň jej tímto chválím a těším se na komenty s nápady!