A není to trochu zbytečná otázka? Očividně není!
V tomto článku nebudou žádné obrázky, nebude zajímavý, ani vizuálně příjemný, bude nudný a nevýrazný jako spousta špatných propagací knihoven a jejich akcí!
Ačkoli žijeme ve 21. století, stále se najdou hlasy, které tvrdí, že se k uživatelům mají dostávat pouze užitečné, stručné, jasné a oficiální informace z knihovny! Abychom náhodou někoho neurazili, nepohoršili, nedělali zbytečnou práci, neříkali toho příliš mnoho.
A já říkám: „DOST!“
V knihovně jsou nejdůležitější KNIHY! Lidé tam chodí kvůli knihám! Knihovníci se nemusí fotit nazí, aby zaujali, nemusí zakládat Facebook stránky, aby nejen informovali, ale také bavili své fanoušky. Mohou dále vytvářet graficky nezajímavé, podle sto let staré šablony dělané, plakáty a letáky, kde je nejdůležitější mít správně zasazené logo instituce, dodržet barevnost (pokud nějaká je) a design manuál. Mohou psát nemastné-neslané články do místních novin a při slově street art a pořádná guerrilla se pokřižovat a utéct se schovat. Knihovník je prostě knihovník, sedí na pultíku, povídá si s příchozími, zařazuje, radí, informuje, doporučuje novinky, pořádá autorská čtení atd. atd. Knihovník je tu kvůli knihám a nemusí umět nic víc!
A co radím já:
1. Probuďte se!
2. Uvědomte si, v jaké době žijete!
3. Zamyslete se nad počtem a věkovým složením svých uživatelů!
4. Vybavte si, kolik lidí k vám chodí na běžné akce!
5. Podívejte se na své PR a komunikaci knihovny a porovnejte je s komerční sférou!
A jak to dopadlo? Říkejte si co chcete, rozhodně hůř, než to dopadnout mělo!
Knihovník marketér
Marketingoví odborníci v knihovnách příliš nepracují. Své PR si knihovna vede sama, nevyužívá služeb reklamních agentur, protože na ně nemá, nepouští se do odvážnějších projektů, protože je to PROBOHA vážená instituce, myslí si, že nepotřebuje bůhvíco, protože ti lidé stejně příjdou, jde přece o knihy. Kdyby byla čistě komerčním subjektem a lidé by za ni platili nemalé peníze, na trhu bude zadupána konkurencí.
První chyba: Rozhodně je špatně, že se knihovníci na škole vůbec žádný marketing neučí (a pokud ano, tak jen okrajově), a co teprve nějaká praxe. Ano, do oboru knihovnictví to nepatří, na to studují jiní. Praxe si ale žádá knihovníka-marketéra a škola by se měla více přizpůsobit.
Druhá chyba: Neustále se pořádají kurzy na nové trendy ve jmenném zpracování, školíme se na legislativní změny, které se nás týkají, chodíme na veletrhy s knihami. Kde se pořádně školí, jak propagovat knihovnu, jaké jsou aktuální trendy v marketingu a PR? (Myslím tím školí knihovníci, kvalitně a levně! Ruku na srdce, komu z vás zaměstnavatel zaplatí předražený kurz pořádaný agenturou a navíc s obecným zaměřením?).
Třetí chyba: I kdybychom měli knihovníky-marketingové profesionály, vyškolené, ošlehané praxí, kolik z nich prosadí nějaký odvážnější nápad mezi knihovníky-nemarketéry-konzervativci s názorem „nic nedělejme, oni přijdou pro knihy“?
Mluvme jazykem jejich kmene
Pojďme rychleji s dobou! (Knihovny samozřejmě jdou s dobou, ale jako mravenečci na porážku.) Nebojme se nové image! Prodejme se na trhu! (Ano, to je super, že teď máte čtečky, ebooky a super služby a technologie, když to nikoho nezajímá – zmínka v černobílém zpravodaji vyvěšeném na stránkách vám trn z paty nevytáhne!) Je třeba prostě myslet trochu tržně, „pěstovat“ si novou generaci uživatelů, přestat se nechat brzdit pořádáním akcí, které jsou sice tradiční, ale chodí na ně stále těch pět stejných lidí (Vaše maminka, její kamarádky a náhodný kolemjdoucí čtenář, kterému je zima). Knihovny musí mládnout, protože mládí, svěžest, být in, být originální, být nový – to je to, co teď táhne. Tak vylezme z té bažiny uchovávání knihovny jako historické, tradiční a prestižní instituce. Hodnoty se nemění, jen jim dáváme nový háv.
1. Buďte na Facebooku! (Ale buďte, ne propojte ji pomocí aplikace RSS). Informujte, ale hlavně komunikujte, glosujte a bavte. Starejte se o svůj Facebook, věnujte mu zvlášťní pozornost, nevystavujte letáky, které posíláte do novin; udělejte si vlastní Facebook image. Už konečně vyměňte fotky budov ve svých profilovkách a dejte tam něco, co žije! (Nebo je vaše knihovna prostě budova? Místo, kde jste zabarikádovaní a uzavření před světem?)
2. Buďte na Twitteru! (Už jsou tam 3 knihovny! Litvínov, UTB Zlín a Hradec Králové.) Budete mít sice jen pár followerů, ale já osobně věřím, že Twitter u nás půjde nahoru a navíc je to prostředí diametrálně odlišné od Facebooku například svým obsahem, atmosférou apod. Propojte svůj Twitter pomocí některé z mnoha aplikací s Facebookem, ale věnujte mu extra péči!
3. Zkuste i novinky, které nejsou zatím moc rozšířené. (Ale co když brzy budou? A vy budete první a nejlepší?) Nečekejte, až to za vás zkusí někdo jiný, zkoušejte sami! Už někdo na Foursquare uvedl, že se nachází právě ve vaší knihovně? Ne? A nešlo by tomu trochu pomoci? A co Second life? Víte, že projekt VIAKISK nabízí zdarma umístění infotabule vaší knihovny do svého kampusu v tomto 3D virtuálním světě? Že je to zbytečné a uvidí to jen pár lidí? Alespoň něco!
4. Blogujte. Založte si blog nebo blogujte online z akcí, od pultu, odkudkoliv. Ty, které to zajímá, ti se přidají, ptají se, přečtou si blogování zpětně. A lidi to opravdu zajímá. (Ostatně, i kdybyste online blogovali jen s knihovníky z dalších knihoven, tak je to přece nesmírně užitečné. Takové sdílení informací a zkušeností mezi profesionály z oboru! Podívejte se třeba na online blog Knihovny UTB, který byl i poměrně úspěšný!
5. O všech svých aktivitách pište, udělejte info-tabulky nebo letáčky, zapojte knihovnu (nejen letáky na nástěnce) – propagujte všude (nálepky, skrytá tajemství, instalace – kreativně a v duchu hry)! Pište a inzerujte na Internetu.
6. Zahoďte všechny ty nudné a fádní šablony pro tvorbu plakátů. Každý plakát dělejte na míru cílové skupině, buďte odvážní a nebojte se! Investujte do velkých formátů a na plakátovačkách ve městě, svým neotřelým designem a nepřehlédnutelným formátem, smeťte všechny pozvánky na diskotéky a programy kin. Používejte obrázky! Buďte barevní, zjistěte, co je mezi cílovou skupinou in (film? hudba? styl?) a přizpůsobte se, použijte „hlášky“, které teď u vaší cílovky vedou a mluvte jazykem jejich kmene! Skvělé fotky najdete třeba na Flickru, nebo vyhledávejte rovnou mezi díly s „volnější licencí“ Creative commons.
7. Založte si fotoalbum na Flickru, vystavujte materiály na Scribd a Slideshare, dělejte zajímavé animované prezentace v Prezi, vytvářejte zajímavé ebooky, založte si Youtube channel a dělejte videa v Animotu. Možností je nespočet! Ani je nebudu všechny vyjmenovávat:).
8. Začněte dělat guerrillu! Ale ne takovou tu guerrillu á la udělejme něco, co bude jakože neotřelé, ale zase to nepřežeňme! Guerrilla je guerrilla, když se bojíte být kontroverzní, dejte od ní ruce pryč. Vyjděte s propagací do ulic, protože street art má sílu!
A hlavně! Nesoupeřte, spolupracujte a buďte originální.
(Březen, měsíc čtenářů , super, ale to PR je taková slabota, že jsem ani nedočetla info článek na webech různých knihoven! A to jsem se i celkem snažila!)
Autorka by chtěla podotknout, že ne všechny knihovny jsou neschopné a ne všichni knihovníci zatuchlí. Těch, kterých se to týká, ti začnou brzy kejhat. A protože je článek už trochu moc dlouhý, budu se dál rozčilovat až příště:) Nezlobte se, neobhajujte se, přemýšlejte!
19 Komentáře
1 čtvrtá... wrote:
http://twitter.com/mkivancice
2 Ola wrote:
Wow! Omlouvám se:) Už jsem Vás poctila „followingem“. Hluboká omluva za přehlédnutí:)
3 šárka wrote:
safra safra, guerrilláci píšou dobrý články.. jen aby se ještě dostaly k těm správným rukám.
4 Raději v anonymitě wrote:
Co se týče PR“březen měsíc čtenářů“ máš naprostou pravdu, tady v Brně je KJM taky dobrý příklad, jenže nebudu tu nic moc vykřikovat, protože bych se na mě snesly hlasy – „tak proč s tím něco neděláš“, ale copak to jde, když jsem byla odbyta slovy „to není prioritní!“ :-( takže názorný příklad…
5 Ola wrote:
Souhlasím, jedinec nic moc nezmůže (viz 3. chyba)
6 Zdeňka wrote:
Skvěle napsané. Pokouším se některé z vašich nápadů nějakým – byť ne zcela guerrillovým způsobem – uvést do praxe. Mějte však s námi trpělivost a nevzdávejte rozbíjení konzervativních zdí :o) Snad se mi dnes podařilo pro vás zapálit v Kleinově paláci alespoň jedno knihovnické srdíčko. Držím všem guerrillkám palce.
7 Kontroverzec wrote:
Přemýšlím:
Podle článku asi chodí málo lidí do knihoven.
Každopádně tam nechodí ti, co sedí na internetu (jinak by marketing na internetu byl k ničemu). Nezajímá je to.
I tito lidé by tam měli chodit, ale nejspíš ne kvůli knihám. Asi za zábavou, aby byli in.
Proto mají knihovníci nechat knihy knihami a zviditelňovat se – viz článek.
Ale když budou facebookovat, twitterovat, blogovat a všechno vykecají na netu, tak proč by tam teda ti interneťáci měli chodit? Pobaví se, zabaví se, vyškolí se přes net. Takže zase zbývají jen ty knihy.
A proč se knihovny chovají „konzervativně“ (nebo zaostale)? No, možná mluví jazykem kmene, který do knihoven chodí.
8 Enapay wrote:
Ad knihovny na twitteru: s Ivančickou (o které jsem taky nevěděl) už jich je nejméně 6. Založil jsem pro ně na twitteru seznam: http://twitter.com/enapay/knihovnycr/
9 Ola wrote:
to Kontroverzec ->malá chyba v pochopení (nebo možná na mé straně). Mám ale dojem, že jsem nikde nepsala, že se mají knihy opomíjet. Nejsou ale jediné … A co budou knihovny dělat, až ti, kteří teď chodí nebudou a nastoupí dříve internetová mládež? Najednou dospějí, internet zahodí a půjdou do knihovny? To asi ne…
10 Zdeňka wrote:
Ano, je pravda, že do knihoven chodí méně lidí. A nejen u nás, ale také na západě. Často slýchám, že ke knize mají děti vést rodiče, kteří tak nečiní. Poté má nastoupit škola. Ta se už dnes vůbec nenamáhá. Z osobní zkušenosti vím, že „pančelce“ stačí obsah knihy vytištěný z internetu, včetně dolního řádku, z které stránky, ve který den, v kolik hodin to dotyčný „čtenář“ vytiskl. Takže nastupuje knihovna. Doma dítě je. Do školy jít musí. Ale do knihovny? Jak ho tam dnes od počítače dostat? No přece tak, že mu na tomto médiu ukážu, co by v té knihovně mohl najít, co se tam dá prožít, že stojí za to zvednout zadek a jít. Pochybuji, že ho naláká katalogová informace – máme právě 8 volných Babiček od Boženy Němcové.
Skutečně nedokážu vyčíslit, kolik mladých lidí přijde v současné době do knihovny na základě inormace na FB, Twitteru, či pod vlivem street artové akce GR. Ale pro mne z toho vyplývají dva důležité aspekty – o knihovně se dozví i lidé, kteří ani netuší, že „něco takového“ v místě je a přijdou-li dva lidé a najdou-li to, co je do knihovny přilákalo, nenechají si svou spokojenost pro sebe. A to je nejlepší propagace.
11 Ola wrote:
Knihovny musí být vidět! Využít možnosti. O kom se nemluví, ten nežije! A knihovny žijí! Ať na uživatele číhá knihovna, kde může (na sociálních sítích, v novinách, na ulici, ve škole, všude). Já myslím, že FB funguje. SPousta lidí by se o akci třeba vůbec nedozvěděla, protože na web nechodí a noviny? To se ještě v papírové podobě čte? (jestli víte, jak to myslím). I kdyby nepřišel, ví, že se to děje a šance že dojde je pak větší, než když neví vůbec. No ne?
12 Kontroverzec wrote:
To Zdeňka: Kolik lidí je málo a kolik je dost? Méně znamená málo? Co když jich chodilo moc?
To Ola: Přirovnáváte knihovny k firmám, mají se chovat tržně. První, co firma řeší, když investuje do reklamní kampaně, je její vyhodnocování. Jestli a jak je účinná, jestli to nebyly vyhozené peníze. To je tržní chování.
Když blogujete půl dne o tom, jak to vypadá u vás v práci, přitom vás pozdraví pár knihovníků z různých měst a cca dva čtenáři řeknou, že je to zajímavé, považujete to za „poměrně úspěšnou“ akci. Ospravedlňuje to váš půldenní plat?
Vyhodnocujete (Guerrilla Readers) dopad vašich akcí? Jsou nějak stanovené a kvantifikovatelné cíle: Kolik nových lidí přišlo do knihovny, kolik se zaregistrovalo, kolik si něco půjčilo, kolik utratilo peněz za kopírování. Nebo kvůli čemu to vlastně děláte. Firma by to po vás chtěla, kdyby si vás najala. Když to nechtějí vědět knihovny, je to jejich chyba a neznalost.
Jestli to dobře chápu, tak někde musíte vykazovat činnost. Těm, komu ji vykazujete, stačí jen že něco děláte? Nechtějí vědět jak dobře to děláte? V článku vlastně říkáte, že to knihovny dělají špatně. Na základě dojmů?
„Že je to zbytečné a uvidí to jen pár lidí? Alespoň něco!“ – to „Alespoň něco“ stačí těm, co platí? Asi ano, platí totiž stát. A ten to nebolí. Knihovny těžko někdy budou komerční subjekty. Naštěstí.
Chápu, že jste nadšení, ale sama píšete, že máme přemýšlet.
13 Ola wrote:
Každá mince má dvě strany, takže díky za názor:) Mohla by to být nekonečná debata, jsem ráda, že nějaká je:) Co se týče bloggování a půldenního platu, nebojte, nebyly to vyhozené peníze. Kolik lidí to četlo nebo zajímalo – o tom asi moc vědět nemůžete, narozdíl ode mě, mám své informace. Můj zaměstnavatel s tím nemá problém a já mu za to děkuji – ostatně, nezklama jsem ho.
14 TS wrote:
tenhle článek se mi taky líbí. Jojo, je potřeba spolupracovat.
dodám jeden tip: udělejte sexy svoje URL třeba:
http://tinyurl.com/sexy-kocky-v-knihovne-a-blogu
:))
15 Enapay wrote:
Ad poslední koment od Kontroverzece: to je poměrně trefné. Nebudu řešit prospěšnost marketingových akcí pro knihovny. Ale co se týče GR, šli jsme do toho od začátku s tím, že efekt naší činnosti nebude snadno měřitelný. Formy marketingu kterým se věnujeme opravdu nepřináší snadno měřitelné výsledky. Namátkou – veřejná akce v tramvajích – žádný měřitelný efekt (ok, máme počet shlédnutí videa). Povzbuzování knihoven v působení na Facebooku – tady máme snad jen počty fanoušků a množství interakcí s klienty knihoven na stránkách. Kalendář: počet prodaných/rozdaných kusů? Asi 1200. Podnícení diskuze? K nezaplacení :)
Dobrou měřitelnost měla například akce v knihovně Karla Dvořáčka ve Vyškově: http://www.greaders.cz/2009/08/20/svetovy-den-knihy-a-autorskych-prav-ve-vyskove/
A ještě k vykazování činnosti. Projekt GR vznikl v rámci jednoho z praktických předmětů vyučovaných na Kabinetu informačních studií a knihovnictví MU v Brně. Naši činnost jsme úspěšně obhájili (závěrečná prezentace je dostupná na našem slideshare) a byli ohodnoceni celkem tuším asi 15 kredity za tři semestry. Teď už pokračujeme dobrovolně a zodpovídáme se pouze sami sobě.
16 Ola wrote:
Doporučuji tento článek: http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=1136 a skvělá debata na toto téma jede také na Inflow.cz
17 El wrote:
To Ola „A co budou knihovny dělat, až ti, kteří teď chodí nebudou a nastoupí dříve internetová mládež? Najednou dospějí, internet zahodí a půjdou do knihovny? To asi ne…“
Já jdu vždycky do vývrtky, když slyším o internetové mládeži, která vůbec nečte… Možná se pohybuji na nějakém špatném internetu, ale podle je to pořád ještě z velké části textové médium. Lidé na něm píší – blogy, povídky, články, recenze, i třeba jen komentáře. Někteří píšou dobře, jiní špatně, ale mají jedno společné – zároveň i čtou. A čtou rádi. Tohle jsou čtenáři (ano, čtenáři, k čertu s uživateli), kteří jsou ten „knihovní kmen“, jejich jazykem je třeba, aby knihovny mluvily. Ale jejich jazyk se neskládá z barevných plakátků a sexy kalendářů. Nepotřebují, aby jim někdo říkal, že číst je cool. To už si čirou náhodou všimli. Potřebují, aby jim někdo řekl, která knížka je cool. Nebo třeba, který blog je cool. Kde se dají stáhnout e-booky. Kde je která literární soutěž… Na tohle je FB dobrý informační kanál, to uznávám, ale i tady pořád ještě platí, že obsah je důležitější než vzhled.
Já tedy vím o marketingu velký kulový, ale tuším, že existuje něco jako cílová skupina. A cílová skupina knihoven jsou lidé, kteří čtou. Překvapivě jsou takoví i na internetu a není jich úplně málo. Jo, je fajn, když je knihovna na Facebooku a má svůj Twitter. Ale popravdě řečeno, co třeba taková LibraryThing? Českých knihoven je tam sedm.
18 Kontroverzec wrote:
To EI: LibraryThing totiž znamená moc práce. A ta není cool. To samé psát recenze nebo aspoň dělat seznamy toho, co číst.
Zatím to vypadá, že cílová skupina jsou ti co nečtou a nepíšou nebo mají trpělivost přečíst max. 3 řádky. Pro ty je potřeba psát slogany. Ale je vůbec o co stát?
19 chleba wrote:
thx za parádní článek. nasdíleno přes FB..